|
|
Nástroj pro subjektivní hodnocení kvality restaurace audiosignálů
Černý, Viktor ; Dorazil, Jan (oponent) ; Záviška, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá teorií znehodnocení a rekonstrukce audio signálů, objektivními testy a subjektivními metodami pro vyhodnocení kvality rekonstruovaných signálů. Nejprve je popsáno několik druhů poškození audio signálů a následně rekonstrukční typy pro jejich rekonstrukci. Po rekonstrukčních typech je zmíněno šest objektivních a šest subjektivních testů pro vyhodnocení kvality audio signálů. Další část bakalářské práce je věnována popisu programu implementovaného v programovacím jazyce Java. Program slouží k navrhování poslechových testů typu MOS, MUSHRA a ABX, a také k provádění samotného testování. Na konci práce jsou výsledky poslechových testů, které byly použity pro otestování programu, a uživatelské hodnocení aplikace.
|
|
|
Analýza kvality obrazu v digitálních televizních systémech
Bednarz, Robin ; Slanina, Martin (oponent) ; Kratochvíl, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou kvality obrazu v digitálních systémech a obsahuje teoretický popis metod subjektivního a objektivního hodnocení kvality obrazu. Práce obsahuje krátkodobou a dlouhodobou analýzu kvality obrazu pozemní televize DVB-T. Měření a experimenty byly provedeny pomocí analyzátoru kvality obrazu Rohde&Schwarz DVQ a softwaru MPEG2 Quality Monitor a MPEG2 Elementary stream analyzer.
|
|
|
Měření kvality pro HEVC
Klejmová, Eva ; Veřtát,, Ivo (oponent) ; Slanina, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá popisem základních metrik pro objektivní a subjektivní hodnocení kvality videa a analýzou jejich aplikovatelnosti pro HEVC. Dále obsahuje základní popis komprimačního standardu H.265/HEVC. Hlavním zaměřením práce je vytvoření vhodné databáze komprimovaných videosekvencí. Jsou uvedeny parametry a vlastnosti referenčního enkodéru HM-12. Dále jsou na vytvořenou databázi aplikovány vybrané metody objektivního hodnocení kvality. Součástí práce je návrh metody pro subjektivní hodnocení kvality, aplikace této metody a s tím spojený sběr dat. Výsledná data jsou pak statisticky zpracována a je diskutována jejich korelace s objektivními testy.
|
|
|
Subjektivní hodnocení kvality videosekvencí
Krmela, Tomáš ; Fliegel, Karel (oponent) ; Polák, Ladislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá porovnáním subjektivních metod hodnocení kvality videosekvencí. Data jsou získávána pomocí hardwareových a softwareových technik a jsou porovnávána. Nejdříve je popsán způsob komprese videosignálu. Hlavní část práce se zabývá různými metodami subjektivního hodnocení videosekvencí. Následně jsou výsledky získané různými subjektivnímy metodami vyhodnoceny a porovnány.
|
|
|
Měření kvality a výskytu chyb digitálního obrazu v MPEG-2 TS v DVB-T
Kadlček, Jiří ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Polák, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje složení transportního toku MPEG-2 TS při příjmu pozemního digitálního vysílání. Jsou zde popsány metody subjektivní a objektivní pro měření kvality obrazu a videa. Zároveň popisuje měřící přístroje a software, analyzátor kvality R&S DVQ, měřící dekodér R&S DVMD, MPEG-2 Realtime Monitor, MPEG-2 Quality Monitor, které byly použity při měření kvality a chyb digitálního obrazu v MPEG-2 TS v DVB-T. Dále se zabývá měřením, analýzou výskytu chyb a kvality digitálního obrazu v MPEG-2 TS při příjmu DVB-T. V textu jsou taktéž obsaženy naměřené výsledky ve formě tabulek a grafů. V další části práce obsahuje výsledky a analýzy dvacetičtyřhodinových (24h) měření. Je zde provedena analýza závislosti parametrů kvality obrazového signálu na typu scény. Na závěr je v příloze navržena laboratorní úloha pro současné měření kvality a výskytu chyb v MPEG-2 TS.
|
|
| |
|
|
Modelování vlastností modelu HVS v Matlabu
Ševčík, Martin ; Slanina, Martin (oponent) ; Kratochvíl, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce ve své teoretické části pojednává o modelu lidského vidění HVS (Human Visual System), který lze využít pro hodnocení kvality obrazu v oblasti televizní techniky. Byly popsány výpočty třech vybraných JND (Just Noticeable Difference) metrik, používaných pro hodnocení v HVS. V praktické části práce byl navrhnut a realizován simulační model v Matlabu, který je využitelný pro výpočet metriky JND z barevných a šedotónových obrazů a hodnocení v oblasti obrazových vzorků a frekvenčních koeficientů. Výsledky JND byly porovnány s dalšími objektivními metrikami hodnocení kvality obrazu (MSE, NMSE, SNR a PSNR). K vyhodnocení závislosti byly využity obrazy s rozdílně definovaným obsahem.
|
|
|
Subjektivní měření QoE streamovaného videa se zaměřením na opakované načítáni streamovaného videa
Hůrek, Marek ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Kováč, Dominik (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá především vytvořením webového nástroje pro subjektivní hodnocení kvality videa při počátečním a opakovaném načítání videa do vyrovnávací paměti. Simulace adaptivního streamování, zaměřené na načítání videa do vyrovnávací paměti, jsou provedena na základě vytvořených scénářů v databázi, které jsou náhodně generována a implementována do vytvořeného nástroje. V samotné teorii jsou rozebrány různé druhy streamování, následně služby pro streamování a nakonec služba QoE, zaměřená na subjektivní a objektivní hodnocení. Pro subjektivní hodnocení jsou podrobněji rozebrány měření v laboratořích a pomoci Crowdsoursing. Na závěr jsou analyzována data získaná během měření. Výsledky jsou vneseny do grafů společně s rozborem výsledného subjektivního hodnocení MOS.
|
|
|
Možnosti využití dotazníku WHODAS 2.0 ve fyzioterapii u pacientů s centrální hemiparézou
Matiaško, Dušan ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Dušan Matiaško Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Název bakalářské práce: Možnosti využití dotazníku WHODAS 2.0 ve fyzioterapii u pacientů s centrální hemiparézou Bakalářská práce se věnuje problematice subjektivního hodnocení disability u pacientů s centrální hemiparézou. Objektivní testování nedokáže všestranně zachytit celkový prožitek jedince vyplívající z jeho zdravotního stavu. Naopak subjektivní zhodnocení pomocí dotazníku WHODAS 2.0, poskytuje konkrétní informace o nejproblémovějších oblastech života, tak jak je sám pociťuje. Tím umožní testujícímu přímo adresovat a dosáhnout lepšího efektu terapie. Případně si také přiznat, že adekvátní řešení je v kompetenci jiných specialistů. Cíle: Hlavním cílem práce je zmapovat vliv rehabilitačního programu pomocí dotazníku WHODAS 2.0 ve všech ním definovaných doménách. Dílčím cílem práce je porovnat využití 12 a 36 otázkové verze dotazníku WHODAS 2.0 ve vztahu k fyzioterapii. Druhým dílčím cílem je natočit krátké instruktážní video včetně ukázky praktické aplikace WHODAS 2.0. Metody: V rámci praktické části jsou na základě zdravotní dokumentace zpracovány diagnostické kazuistiky čtyř pacientů, zařazených do 4-týdenního programu denního stacionáře na Klinice Rehabilitačního Lékařství VFN a 1. LF UK. Všem...
|
|
|
Hodnocení vybraných složek herního výkonu hráčů fotbalu ročníku U11
Khun, Lukáš ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Šťastný, Petr (oponent)
Název: Hodnocení vybraných složek herního výkonu hráčů fotbalu ročníku U11 Cíl: Hlavním cílem práce bylo zjistit míru vlivu technických dovedností a kondičních schopností na herní výkonnost mladých hráčů ve fotbale. Současně bylo cílem zjistit možné rozdíly ve sledovaných parametrech mezi hráči A týmu a Future týmu v klubu SK Slavia Praha (ročník 2009). Metody: Pro praktickou část této práce byl použit kvantitativní výzkum s empirickými prvky. Výzkumný soubor byl tvořen hráči věkové kategorie U11 (10,85±0,24) z fotbalového klubu SK Slavia Praha (n=29). Úroveň specifických fotbalových dovedností byla měřena pomocí testu slalomu na čas a přihrávkového testu LSPT (Loughborough Soccer Passing test). Úroveň kondičních schopností byla měřena pomocí testu lineární běh (10 a 20 metrů), skok daleký z místa, agility a Yo-Yo intermitentního testu. Subjektivní hodnocení herní výkonnosti hráčů bylo zjišťováno pomocí škálového dotazníku pro trenéry. Výsledky: Skupiny nadprůměrná a průměrná vykázaly významný rozdíl v technických dovednostech oproti skupině podprůměrné. Tento trend se nepotvrdil v případě kondičních testů. V testech sprintu na 10m, sprintu na 20m a agility nebyl zjištěn mezi skupinami významný rozdíl. Z hlediska týmového nebyl zjištěn významný rozdíl jak v technických dovednostech, tak ani v...
|
host ::
RSS.